Dvacet vzkazů rodičům od jejich dětí

1. Nerozmazlujte mě. – Vím dobře, že bych neměl/a dostat všechno, o co si řeknu – jen vás zkouším.

2. Nebojte se být přísní a neoblomní. – Mám to radši – cítím se tak bezpečněji.

3. Nedovolte, abych si vytvořil/a špatné návyky. – Musím se spoléhat na vás, že je včas odhalíte.

4. Nedělejte ze mě menší, než jsem. – Nutí mě to, abych se choval/a nesmyslně jako „velký/a“

5. Nekárejte mě a nenadávejte mi na veřejnosti. – Mnohem víc na mě zapůsobí, když si se mnou pohovoříte v tichu a soukromí.

6. Nevnucujte mi, že moje chyby jsou velkým hříchem. – Nabourává to můj smysl pro hodnoty.

7. Nenechte se příliš vyvést z rovnováhy, když vám řeknu, že vás nemám rád/a. – Nejste to vy, kdo mi vadí, ale vaše síla, která mě ohrožuje.

8. Neochraňujte mě před všemi následky mých činů. – Potřebuji se naučit snášet těžkosti a bolest.

9. Nevěnujte přílišnou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. – Dokážu se s nimi vyrovnat.

10. Nesekýrujte mě. – Musel/a bych se bránit tím, že budu „ hluchý/á“ a budu dělat mrtvého brouka.

11. Nedávejte nepromyšlené sliby. – Pamatujte si, že se cítím hrozně, když se sliby neplní.

12. Nezapomínejte, že se ještě nedokážu vyjádřit vždy tak, jak bych měl/a. – Nejsem někdy zcela přesný/á a není mi rozumět.

13. Nezkoušejte nadmíru mou poctivost. – Dostanu strach a potom lžu.

14. Nebuďte nedůslední. – To mě úplně mate.

15. Neříkejte mi, že mě nemáte rádi. – I když někdy dělám strašné věci.

16. Neříkejte, že moje obavy a strach jsou hloupost. – Pro mě jsou hrozně skutečné a moc pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.

17. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. – Velmi mě šokuje, když zjistím, že to tak není.

18. Nikdy si nemyslete, že je pod vaší důstojnost omluvit se mi. – Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě upřímnějším.


Zdroj: Andělské stránky