Jsou to všechno ale návody pro jedince, kteří
již pracují na své duchovní stránce. Jsou většinou nespokojeni se svým životem
z různých důvodů a své problémy řeší prací na sobě. Takových ale není
mnoho. Stále ještě většinu tvoří lidé, pro něž je duchovno záležitostí
holywoodských filmařů či všezkoušejících hipíků a pouhá zmínka o
mimozemšťanech, andělech, nepodmíněné lásce či světle v duši jim na tváři
vyvolává kyselý úšklebek. A to je pro Změnu zásadní. Energie, kterou tvoří
většina společnosti. Je velmi těžké změnit společnost, svět, vesmír, když
energie většinové části daného objektu chystajícího se na změnu je negativní,
resp. není pozitivní tzn. většina neví, že nějaká změna je možná.
Sám jsem již zjistil, že člověk je na určitý
druh informací připraven až v určitý okamžik. Pokud k němu přijdou
informace dříve, než je na ně připraven, nepřijme je. Neosloví ho, nezačne o
nových informacích přemýšlet a nezačne je aplikovat ve svém životě. Tudíž
nějaké přesvědčování našich neduchovních blízkých nemá význam, neboť maximálně
dojde ke střetu zájmů a dokazování vlastních pravd, což konečnému záměru
neprospěje, ba naopak jej poškodí. A v zájmu tvorby pozitivní energie
nelze tvořit negativní. Nelze světlo tvořit tmou, tak jako mír dosažený válkou
není skutečný mír. Z toho vyplývá, že nelze po neduchovních lidech chtít,
aby se vydali na duchovní cestu a naplnili své nitro světlem/láskou a
akceptovali přítomnost mnoha mimozemských civilizací. Je třeba nalézt společný
jazyk.
Zkušenosti (nahrazují tisíce cizích slov) mě
naučily, že nejlepší způsob komunikace mezi duchovními a neduchovními jedinci
(ale platí to samozřejmě i uvnitř jednotlivých skupin) je cesta inspirace. Jinými
slovy: Jít příkladem.
Nemá cenu přesvědčovat někoho, aby změnil
svůj život a byl šťastný. Rozdíl ale je, být šťastný a vyrovnaný i
v okamžicích, kdy by to nikdo nečekal. Neoplácet zlo zlem i když je to
společensky přípustné (tento společenský standard musíme přeci změnit). Nepoddávat
se emocím i když všichni ostatní jim již popustili stavidla. Nepomlouvat
ostatní i když vás to vyčlení z kolektivu. Takový kolektiv právě musí být
změněn. Nelhat, i když všichni kolem lžou a je to společností tolerováno.
Nekrást, i když všichni kolem kradou a zpočátku se vám může zdát, že tím
okrádáte sami sebe (a rodinu, že). Nerozhodovat o životech zvířat (i hmyzu),
když jim život sami nedokážeme dát. Nebrat rostliny jako věci, i když jsou tak
všeobecně vnímány, nereagovat násilím na násilí, i když to ublíží našemu egu, nekašlat
na životní prostředí i když to většina neřeší, neřídit se ve všech životních
situacích egem ale naopak poslouchat své srdce.
Společnosti nepomůže, když její veřejné
špičky budou defenestrovány na nabroušená ostří kopí a halaparten. Pokud budou
základy společnosti zkažené, veřejné špičky z ní rostlé budou zkažené
jakbysmet. Nestačí nadávat a stěžovat si. Je třeba konat. Je třeba jít
příkladem. Je třeba být tou změnou, kterou kolem sebe chceme vidět. Všichni
volají po změně ale sami se změnit nehodlají. I kdyby přišel spasitel, tak jenom
tím se nic nezmění a navíc zkažená společnost semele i čistou duši.
Musíme nalézt dostatek odvahy pro to, abychom
dokázali být jiní. Abychom našli sílu a vystoupili z řady a ukázali, že to
jde i jinak. Je potřeba, abychom to byli my, kdo se přestane podílet na
pokračovaní nefunkční společnosti, která je stejně před zhroucením. Přestaňme
lhát, přestaňme krást, přestaňme pomlouvat, přestaňme odsuzovat, přestaňme
zabíjet, přestaňme vyžadovat tresty, přestaňme vědomě ubližovat, přestaňme se
bát, přestaňme být závislí… Je potřeba nastavit nové standardy, nové hodnoty.
Současné společenské zřízení určuje, co je špatné a co je dobré na základě
fiktivního a smyšleného křesťanského desatera, které vzniklo pouze jako nástroj
moci a zastrašování lidí kdysi dávno a pro současného člověka je zcela
nevhodné. Společnost musí fungovat bez zákazů a příkazů. Každý jedinec ve
zdravé společnosti musí vědět, co je dobré a co je špatné.
A my musíme být těmi, kdo VŠEM ukáže, že i
slušný a láskyplný člověk může ve společnosti dobře fungovat aniž by se nějak
podřizoval jejím chorým pravidlům. Současná společnost je vybudována na
strachu, je potřeba ji začít budovat znovu a to na lásce. Na lásce k sobě,
k životu, k Zemi. A i když je takových zatím menšina, je to dobrý
začátek. Jakmile se z menšiny stane většina, nový sociální standard bude
nastaven. A na novém sociálním standardu může být vybudován nový svět. Země se
posune do vyšších vibrací a s ní i my. A spousta z nás si té změny
ani nemusí všimnout.
Pojďme se stát tou změnou o které zatím pouze
čteme. Pojďme se zapsat novou kapitolu do vesmírné kroniky. Tu moc máme, pouze
o tom ještě nevíme.
Zdroj: http://probuzeni.blogspot.com
Zdroj: http://probuzeni.blogspot.com
Žádné komentáře:
Okomentovat