Co je strach?
Zdá se, že má mnoho forem. Dnes ráno jsem se probudil, měl jsem jít na
vaší přednášku a položit vám otázku a zachvátil mě strach ...
Eckhart Tolle:
Když
nasměrujete svou pozornost dovnitř do sebe v okamžiku, kdy pociťujete
strach, můžete si zjistit odpověď pro sebe sám. Přesto budu pokračovat
ve své řeči (:-)))))))....
Dám vám
malý návod, jak si sám zjistíte pro sebe odpověď, protože jenom taková
odpověď je pravdivá, která pochází z vašeho prožitku: Je třeba jisté
pozornosti, když strach vzniká: Hleďme, jak to vzniklo? Jaký to byl
proces, který k tomu vedl? A nevyhnutelně najdete – jsem si jistý, že
najdete – nějaké myšlenkové pochody ne o tom, co se děje právě teď, ale
co by se mohlo stát v nějakém budoucím okamžiku. Tak, jako dnes ráno,
kdy u vás vznikl strach. Právě v tom okamžiku – když ten okamžik
mentálně opustíte a vaše mysl začne uvažovat o budoucnosti – Zvládnu to?
Co chytrého tam řeknu? - vznikne strach. Ale když tu stojíte v tuto
chvíli, díváte se na mě, není tady nic ke strachu, že ne?
Strach
je jenom předtím, než se to stane. Ale strach dřív, než se to stane, je
strach z budoucnosti, není to strach z přítomnosti. A protože budoucnost
vlastně neexistuje, existuje pouze přítomnost, tak je to strach z
ničeho. Nemá žádný podklad v realitě, protože až ta budoucnost přijde,
bude to zase přítomnost ... a v přítomnosti není čeho se bát.
Takže
strach vzniká, když se necháte stáhnout jistými myšlenkami ve své myslí,
když se identifikujete s myšlenkami, a když se mentálně vzdálíte od
přítomnosti. To je původ strachu. Hovořil jsem teď o psychologickém
strachu.
Je ještě
něco, čemu se říká také strach. Dochází k tomu, když nastane skutečné a
reálné nebezpečí. Například se tu najednou objeví divoké zvíře, nebo na
vás namířím pistoli – neudělám to (:-)))) – můžete zažít jisté stažení,
nebo vám začne rychle bít srdce – něco se děje a budete muset rychle
utéct nebo bojovat nebo cokoliv. To není opravdový strach, to je
instinktivní reakce organismu, protože bude nutná nějaká akce. Možná
budete utíkat, a tak se už vytváří energie. Tomu se také říká strach,
ale není to opravdový strach, o kterém mluvíme, a je dost vzácný. Čelit
takové situaci, kde vznikne tato reakce, je vzácné. Takže, 99,9% vašeho
strachu je strach psychologický, a platí to úplně pro každého.
Pokud
jde o lidi, kteří žijí na nějakém nebezpečném místě, na to se mě prosím
zeptejte jinou otázkou, rád se k tomu vyjádřím, protože je to duchovně
poučné. Kdybyste žili v místě, kde je každodenně absolutní chaos, jak je
to teď na některých místech planety, kdybyste žili v Afghánistánu nebo v
Somálsku, a nevěděli, zda se dožijete konce dne, v které chvíli vás
nějaký ostřelovač zastřelí, v tom je také krásné duchovní poučení. Ale o
tom teď tady nebudeme mluvit, protože to není vaše realita. Vaší
realitou je psychologický strach.
Jak tedy
odstraníte psychologický strach? Pozorujete, jak vzniká, a kam vás v tu
dobu vaše mysl zavádí, a kam následujete svou mysl svou pozorností.
Jakmile si všimnete, že k tomu dochází, a vzniká strach, můžete si říci:
OK. Jaká je realita? Kde je ten strach v tuto chvíli? Protože tato
chvíle je vše, co teď je. Pak přestanete následovat své myšlenky, a
začnete věnovat pozornost této chvíli. Jinými slovy, přítomnost. Stanete
se přítomným. Budete soustředěn na tento moment, nikoliv na budoucnost.
Jste
mladý člověk, a mladí lidé mají tendenci soustředit se na budoucnost.
Kdyby vám bylo 70 nebo 80, pravděpodobně byste byl soustředěn spíše na
minulost. Ale oba stavy jsou dysfunkční ... (:-))) Nemyslím to nijak
osobně, ta dysfunkce je kolektivní. Takže je třeba, aby posun pozornosti
byl do stavu soustředění na přítomnost, a nikoliv na minulost či
budoucnost. S tím přichází obrovský posun ve vědomí, který znamená, že
můžete stále zacházet s budoucností – s takzvanou budoucností – můžete
připravovat věci, činit postupné kroky, plánovat, samozřejmě to všechno
budete dělat. Můžete se obracet do minulosti, protože někdy si
samozřejmě potřebujete vzpomenout na věci z minulosti, můžete se poučit z
chyb, které jste udělali v minulosti – včera jsem udělal tohle, ale už
to neudělám, protože to bolí (:-))), to je v pořádku. Ale už tam
nežijete, ani v minulosti ani v budoucnosti. Žasli byste, jak mnoho lidí
žije v minulosti nebo v budoucnosti. Oni tam opravdu žijí, to je šílené
(:-))), ale je to normální ... Normální šílenost není pokládána za
šílenost, protože je to normální.
Takže,
vaše cvičení spočívá v tom soustředit svou pozornost stále více na
přítomný okamžik. Jaký krok můžete udělat teď? Žijete teď, ne dnes
večer, ne zítra, ale teď. To neznamená, že nikdy nemyslíte na budoucnost
nebo minulost, samozřejmě ještě občas ano, ale už tam nežijete. Žijete v
přítomnosti.
To je
převratné, protože v normálním dysfunkčním stavu žijete v minulosti a
budoucnosti, a pouze příležitostně navštěvujete přítomnost. A když
příležitostně navštívíte teď, najednou se cítíte tak dobře, život je
dobrý, cítíte radost, intenzívní pocit života, vidíte krásu i v malých
věcech, umíte mít laskavý vztah k jiným bytostem, aniž byste od nich
něco chtěli. Konáte dobro a laskavost bez jakýchkoliv postranních
myšlenek, čeho byste chtěli dosáhnout, když pomůžete té osobě – to by
vás vedlo zase do budoucnosti. Cítíte radost z pomáhání, a není to
prostředek k dosažení cíle, je to samo o sobě cílem. To všechno
zažíváte.
I lidé,
kteří žijí v minulosti a budoucnost, občas příležitostně navštíví
přítomnost. Jinak by byli totálně nešťastní. Takhle jsou nešťastni jenom
na 90%. (:-))) Takže, když navštíví teď, cítí se obzvláště živí a
radostní, nebo mají kreativní vhledy? Protože pro ten okamžik se jejich
mysl zastavila a byla tu otevřenost. Vše se dá změnit. Proč být
příležitostným návštěvníkem v teď a žít v minulosti a budoucnosti?
Můžete to obrátit, být příležitostně v minulosti a budoucnosti a žít
teď. A to je jediný způsob, jak se osvobodit od strachu.
Můžete
příležitostně pocítit strach, ale vždycky je to spojeno s myšlenkovým
procesem, nebo jím vyvoláno. V člověku může být také nahromaděn minulý
strach. Protože pokud jste žili mnoho let ve strachu, pak je to
energetické pole ve vás vestavěno a je součástí toho, čemu já říkám tělo
bolesti (pain body). Strach ve vás pak žije, je to emocionální energie,
a mnoho těl bolesti je vystavěno zejména ze strachu. Když se podíváte
na některé lidí, kteří jsou ovládáni svým tělem bolesti, když se
podíváte do jejich očí, vidíte tam tělo bolesti plné strachu: „Co ode mě
chce? Proč se na mě usmívá? (:-))) Ty určitě něco chceš?“ Je mnoho
zemí, kde kolektivní tělo bolesti je velmi silné, a když se tam usmějete
na lidi na ulici, tak málem utečou nebo zavolají policii.
Takže,
je velký posun, když se dostanete z toho, že se nikde necítíte skutečně
jako doma, nebo velmi zřídka, protože jste pořád v minulosti nebo v
budoucnosti. Jedině když žijete teď, můžete se cítit opravdu doma tam,
kde jste, na světě. Mnoho lidí si říká, tady je něco špatně. Samozřejmě,
když nejsou doma sami v sobě. Taková je praxe.
Když
vyvstane strach z vašeho těla bolesti, který byl vyvolán třeba jednou
malou myšlenkou, třeba co by se mohlo stát příští týden – malá myšlenka
může vyvolat náhlý obrovský příliv strachu, úplně v nepoměru k té
myšlence – to znamená, že zafungovalo vaše tělo bolesti. Když se to
stane, musíte u toho být přítomni a pozorovat, jaké pocity máte ze
strachu jako energie. Když ho pozorujete, čili jste svědky přítomnosti, i
tak může ovládnout vaši mysl a přivést ještě více strachuplných
myšlenek – vaše mysl to miluje, a je to vše, co zná. Takže, kdybyste
měli pocítit nahromaděné minulé strachy, vyvolané určitými myšlenkami,
někteří lidé mají dokonce záchvaty paniky, což je extrémní projev
strachu, třeba uprostřed noci, OK – je tu přítomnost ...
Pomáhá,
když zvete přítomnost do svého života i mimo strach, takže když přijde
strach, je ve vás dostatek přítomnosti, abyste byli schopni ho
pozorovat. Když nezvete přítomnost do svého života v neutrálních
situacích, nebudete mít dostatek přítomnosti, když se objeví strach. To
je velmi ohrožující.
Takže, je to vlastně velmi prosté. Buďte doma v teď, to znamená, spojte se s tím, kým doopravdy jste za aktivitou své mysli.
(Eckhart Tolle TV, únor 2012, z audionahrávky, překlad OrgoNet.)
Žádné komentáře:
Okomentovat